Na snímku vidíme postavu v oranžové pláštěnce procházející po peróně na nádraží. A to v dešti. Kompozičně ve snímku hrají hlavně linie nástupiště. Ale to důležité se skrývá v barevné skladbě. A tím je v našem případě barevná dominanta. A ta je dokonce v neostrosti. Zaostřeno je na sklo ve vlaku. To dává fotografii atmosféru tajemnosti a melancholie. Že tomu tak může být, vlastně hovoří i o tom, jak je barevná dominanta ve fotografii výrazná a významná. Důležité je samozřejmě i to, že je na nástupišti sám, takže se u diváka nemusí dělit o jeho pozornost s někým jiným. A i když pro mnohé z nás možná nedůležitý detail, snímek je zaostřen přesně na tu rovinu skla ve vlaku, za kterou se nachází pláštěnkář, hlavní prvek této fotografie. To podvědomě směruje pohled diváka taky na něho. Takže závěrečné resumé. Dobrý postřeh fotografa, dobrá kompozice i technické zpracování. Zajímavá a přesná práce s ostřením. A tajemno, které je pro skvělou fotografii vždy důležité. Kamil Varga
Odpověď na [1] > Odpověď na [2] > Odpověď na [3] > Odpověď na [4] > Odpověď na [5] > Odpověď na [6] > Odpověď na [7] > Odpověď na [9] > Odpověď na [10] > Odpověď na [11] > Odpověď na [12] > Odpověď na [13] > Odpověď na [14] > Odpověď na [15] > Odpověď na [16] > Odpověď na [17] > Odpověď na [18] > Odpověď na [19] > Odpověď na [20] > Odpověď na [21] > Odpověď na [22] > Moc děkuji za komentáře a ohodnocení snímku, zdravím :-)