Tento příběh přímo navazuje na předchozí fotografii.
Takže jsem druhý den dorazil na oběd a potkal tam manžela paní, s kterou jsem se den před tím domluvil na obědě. Kdybych jenom tušil. co mě tam čeká. Takže se mě manželé ujali a hlavně tento pán. Ještě než jsem si stačil sednout, tak jsem na uvítanou dostal panáka slivovice. Pak jsme si chvíli povídali a jeho paní začala nosit jídlo. Všechno prý čistě z domácích surovin. Takže paní přede mě postavila slepičí vývar a pán velkého panáka slivovice. Ten jsem musel vypít než jsem se pustil do polévky. Pak jsem dostal panáka slivovice a hned na to hlavní chod. No a pak než mi paní přinesla domácí palačinky s domácím medem a domácí nutelou, tak jsem dostal panáka slivovice. Najedl jsem se k prasknutí, protože to bylo moc dobrý a na trávení jsem dostal panáka slivovice.
Když si představíte, že jsem tam byl v létě a bylo kolem 30 stupňů a měl jsem před sebou ještě náročnou cestu a výstup... Radši jsem slušně poděkoval a řekl jsem, že už teda musím vyrazit. Tak jsem na rozloučenou dostal panáka slivovice a vyrazil jsem :-)))
Takže jsem se znovu přesvědčil o Banátské pohostinosti :-)