Fotografie: Jak prasátkum sněžilo do ložnice

Autor: Josef Vydra

Kategorie: zvířata

Vloženo: 18:02:17 24.04.2017

Technická data:

Nikon D810

Poznámky a vzkazy:

Popis:

Tak vkládám ještě jednu pidiprasátkovskou.
Za vznikem této fotky stálo ohromné štěstí.
Při focení muflonů na sněhu jsem uslyšel opodál slabé kvíknutí.
Myslel jsem si, že jsem někde zvednul bachnu a teď peláší pryč i pyžamáčema po svahu na který jsem neviděl. Vydal jsem se tedy směrem na okraj kopce jestli je ještě někde nezahlédnu a v tom se ozvalo kvíknutí znovu. To už jsem věděl přesně kde jsou.
Byla to taková malinkatá nizoučká houštinka, tvořená zákrsky buků a ostružinou.
Opatrně jsem se přibližoval s tím, že jsem se jistil stromem v chatrné ohrádce, na který bych popřípadě vylezl. Až později, po odeznění adrenalinu jsem zjistil, že by mě to fakt nepomohlo, protože stromek byl slabý a ohrádka ztrouchnivělá.
Opatrně jsem nahlížel do nízké houštinky, ale nic jsem neviděl. V tak nízkém porostu bych prasata fakt nečekal, nehledě na to, že houština byla ohraničena křižovatkou dvou starých lesních cest.
Náhle se začali zvedat prasata a já netušil co bude. Nejspíš proto, že jsem byl už velice blízko (cca 12m)se vyděsili a okamžitě všichni vystřelili pryč. Bylo jich tam snad osm, co jsem stihnul postřehnout. Koukal jsem jako blázen a hledal bachnu, protože mi bylo divné, že by tam proužkaté nechala samotné.
Po chvilce, když už rudl mizel za vzdáleným horizontem, jsem si to uvědomil. Bachna je tam nechala samotné. Nejspíš proto že neměli ani 20 cm na délku a asi by jim nestíhali v úprku.
Opatrně a nesměle jsem začal fotit, ale neustále jsem si hlídal kopec, za který utekli. Fotografický odpad byl vzhledem k roztřeseným rukám neskutečný, ale zážitek naprosto famózní a neopakovatelný. A nebojte se, prasátka neumřela, protože bachna si je vždycky zase najde.

Klíčová slova:

exif