Po hřbetech bájných zvířat
bohové skal větrem plují
a v majestátných hlavách
údolím králů prozpěvují
O víle, jež na hřbetu slona sedí
z pavího ticha zrozená
věčná jak nebeské moře lesních krajů
k lidem němá, horám urozená
Češe své vlasy z kamenných perel
hřebenem zmateným z nekonečna
Voní jak závratě z hlubokých dálek
věčná, jak země neskutečná